Informace z první výstavy
Ahoj lidičky, nebyl jsem tady moc a moc dlouho. Až je to ostuda. Nebylo totiž v tom návalu radosti a užívání si života s pánečkama ani trochu času. Až teď se přihodilo něco, o čem bych měl napsat. Za prvý...byl jsem na rentgenu kyčlí. Ještě neznám výsledky. Panička z toho byla zbytečně vystreslá, jako ona bývá ze všeho...a já jsem se přitom jen tak hezky prochrupnul. Zdálo se mi o té hnědé labradorce z vedlejší ulice. Takže docela prima zážitek. Ale to probuzení...Vůbec mě nechtěly poslouchat moje nohy a tělo mi šlo nakřivo. Ale za chvíli to bylo v pohodě. Taky jsem si trošku zasimuloval, aby z toho panička taky něco měla. Ale když přišel páneček domů, už mi nebylo nic.
No a další zážitek je moje první výstava.Pánečkové se rozhodli, že pojedeme rovnou na mezinárodní výstavu. To byla teda ukrutná otrava. Bylo tam takových kámošů a pěknej kamarádek. Všichni byli ale přikurtovaný na vodítkách a já si s nimi nemohl vůbec hrát. Bylo jich snad čtyři tisíce. Malý, velký, tlustý, tenký, černý, hnědý, flekatý, co vás jen napadne. A všichni by si se mnou tak hráli... No, já se musel s páníčkem promenádovat v kruhu, mě to hrozně nebavilo a tak jsem trochu zlobil. Páneček se pak zlobil na mně, ale dopadl jsem stejně výborně. Z čehož měli pánečkové radost. Mě to bylo tak nějak jedno a těšil jsem se do lesa...
Snad mě takovýma výstavama nebudou moc často trápit. Kdyby z toho příště kápla alespoň klobáska...